Čas to stmelit

Je jaro a blog nám začíná pěkně kvést. Nohy ošmirglované, květáky pod helmou a polary načítající neuvěřitelné hodnoty (kolikrát se tomu opravdu nechce věřit). Ve Varadero vodách se objevila salmonelóza blijóza jež dává RiderAnie pořádně pocítit a tak nezbylo než vyměnit velikonoční cestování za nějakou tu projížďku zbytku pelotonu. A že se nám ten "zbytek" pěkně rozrůstá. RiderFilip, jež se nemůže dočkat startu na Shela marathonu splnil povinost a má za opaskem první Varadero vyjížďku. Průvodcem se mu stala moje malá velikost a musím přiznat, že hoch dědil. Nato, že to byla jeho první regulérní vyjížďka tak si vedl statečně a Eccák zdolal bez blijance. Kolena cestou nikde nezapomněl a dojel pohromadě, což jsem také ocenil. Peloton se nám rozrůstá a Varadero tepe rytmem mládí.
Hej vy lenory. Otvírák sezóny nám klepe na dveře, RiderHanes brzy oslaví jak je starej (a že je starej), tak by byla namístě nějaká ta stmelovačka zase jako ..... že .... po dlouhé době...... hmmmm. Tak se těším jak to zase stmelíme, bo to je hooooooodně důležitý viďte. Využil bych přítomnosti RiderAnie a pátek 28.3 zdá se býti PAPAŇOU. Hoďte comments.

Už s Váma nejedu!!

Tentokrát pojedeme kratší variantu, jo? Jasnýýý...... hmm, tak to vůbec. Vědom si našich krátkých variant jsem radši přibalil banoša a dva stováky.



Varadero do toho šláplo v Litovelkém Pomoraví a odvalovalo jeden kilometr za druhým. Každopádně jsme v balíku měli zástupkyni něžného pokolení tak jsme tolik nevalili, že RiderZdenále...... sveďme to na něho! Je to kombajn.




RiderHanes musel několikrát použít svou diplomacii aby zahnal chmury a věty tipu: "Mě už bolí nožičky, be e eee. Už s Váma nejedu". To snad taky proběhlo, no ale to jako nebylo myšleno snad ani vážně, že. Teda snad...



Zastávka na negrův pot se rozhodně vyplatila, opálili jsme si držky, vysáli kofolíka a vyrazili směrem k vecnici kde jsou ty "čtere kostele". Rodnou hroudu RiderVilose jsem minuli se slzou v oku a valili a valili a valili a...... konečně jsme našli zkratku! Bylo to sice dál, ale za to horší cesta! Zradila nás navigace a moc pěkně jsme se vydrncali na rozorané polňačce. Zaplťpánbůh za Gerryho celopéro. Něčí prdel poznala středověk, něčí byla v klidu juhůůůů.


Cestou jsme narazili na skupinu fotografů, tak bylo poviností zapózovat a nechat naše ksichty profláknot v tisku. To jen, abyste si nemysleli, že jsme se jako fotili sami! To jako vůbec. Postupem času kdy tempo upadalo a jelo se převážně na endorfiny RiderPrca dal do svého projevu trošku více srdíčka než bylo zdrávo. No vzpomněl jsem si na zlaté časy triatlonu!!
Jedna moc pěkná kaluž, jež připomínala jezero v Hyde Parku dala vyniknout mému stylu. Triatlon je pro Rider Prcu osudným! Ta voda to je magnet.... ještě teď mě bolí loket jak jsem pádloval abych vyhrál rozplavbu!

Každopádně přátelé, kamarádi.... Už s Váma nejedu! Příště si RiderLucka a RiderPrca dají tu kratší na vyjetí.... (se zastávkou v nějaké té mega kaluži).




Posted by Picasa