Před mistrovstvím evropy v polovičním triatlonu, jsem s Lucinkou vyrazil na soustředí do Rakouska na Salsu. Je to malý potůček v srdci rakouských alp oblasti Steiermark. Čtyřdenní soustředění jsme ukončili výšlapem na Hochkar.
Ale, že to ti sedláci rakouští mají doma hezké......
http://picasaweb.google.cz/104621187894257711791/Salsa?authkey=Gv1sRgCObszeGag6ryaQ#
70.3 Ironman Wiesbaden
Kdy to vlastně začalo? Těžko, těžko povědět. Co vlastně začalo? A když se ptám, kdy to začalo to znamená, že rekapitulujeme? No tak to vůbec. Takže jinak. Nejčastější komentář, který jsme s RiderHanesem slyšeli, byl: „Vy jste ale blázni!“. A víte co? Jsme! Ve Varadero řeči bychom stejně řekli byla to PAPAŇA. Byl to kus cesty a v autě jsme pobyli nějakou tu nanovteřinu. Výprava Wiesbaden se začala psát sobotní ráno, kdy tři Varadero jezdci vyrazili za slávou…teda vlastně za dobrodružstvím. RiderPrca a RiderHanes v roli závodníků, a RiderAnia jako podpora a hlavní fotograf výpravy (foťák jsme zapomněli tak nám posloužili telefony).
První prasení proběhlo ještě v Čechách kdy jsme zastavili u zlatých oblouků a pěkně se naládovali L’BigMacam, to úplně cítíte, jak vám ti to dá silu. Jsme jeli a jeli a vlastně pořád jeli a přes hejna Holanďanů, kdy každý vezl za autem mega přívěs, jsme se dostlali na místo. Ono to není sranda projít celou tou registrační procedurou kam všude zajít, co všude vyzvednou, kde si připlatit. Systémem povolit – přitáhnout jsme opouštěli seřadiště kol, kde jsme nechali naše rakety, v 18:59. Kdybyste se náhodou zeptali, do kdy byla možná registrace kol, tak ano, bylo to 19:00. Ještě jsme měli rezervu, krasavec. 
Hotel vypadal v klidu, ale nějak tam neměli v záznamech naši registraci. Ještě, že jsem prozíravě měl připravenou všechnu dokumentaci i s očkovacím průkazem. Po menších peripetiích a večeři na náš vlastní účet jsme byli odkázáni na jejich spřízněný hotel, kde jsme složili hlavy. První den byl za námi a čekalo nás galapředstavení v podobě startovního zítřejší den, kdy výstřel naší vlny (červené čepičky) byl naplánován na 8:45. Druhý den nás probudil krásný giga chcanec. Při pohledu na RiderHanesa jsem vždy viděl 1001 nožů, které bodaly do mé hrudi, nicméně jsem se snažil situaci zlehčit: „To bude v klidu, to dáme. Aspoň nebude takový horko. Když plaveš tak to stejně necítíš, na kole to bude trošku řezat no a pokud to přežiješ a nerozsekáš se někde tak při běhu ti to bude už jedno“. Nesežral mi to. Nevím proč, no….. Při cestě na seřadiště jsme viděli některé závodníky opouštět závod a pakovat si věci a kola. Nedalo mi a jednoho se zeptal co se děje. Bylo mi řečeno, že v takových podmínkách se na to může vysrat, že je tam hodně kopců a na kole by se někde vysekal. ……..moc nám tím pomohl. Šuch šuch šuch příprava, vše nachystáno kde jak má být, totok tamtok a jde se na koupání. Nutno připomenout, že pořadatelé pro nás připravili solidní stoku.
Hotel vypadal v klidu, ale nějak tam neměli v záznamech naši registraci. Ještě, že jsem prozíravě měl připravenou všechnu dokumentaci i s očkovacím průkazem. Po menších peripetiích a večeři na náš vlastní účet jsme byli odkázáni na jejich spřízněný hotel, kde jsme složili hlavy. První den byl za námi a čekalo nás galapředstavení v podobě startovního zítřejší den, kdy výstřel naší vlny (červené čepičky) byl naplánován na 8:45. Druhý den nás probudil krásný giga chcanec. Při pohledu na RiderHanesa jsem vždy viděl 1001 nožů, které bodaly do mé hrudi, nicméně jsem se snažil situaci zlehčit: „To bude v klidu, to dáme. Aspoň nebude takový horko. Když plaveš tak to stejně necítíš, na kole to bude trošku řezat no a pokud to přežiješ a nerozsekáš se někde tak při běhu ti to bude už jedno“. Nesežral mi to. Nevím proč, no….. Při cestě na seřadiště jsme viděli některé závodníky opouštět závod a pakovat si věci a kola. Nedalo mi a jednoho se zeptal co se děje. Bylo mi řečeno, že v takových podmínkách se na to může vysrat, že je tam hodně kopců a na kole by se někde vysekal. ……..moc nám tím pomohl. Šuch šuch šuch příprava, vše nachystáno kde jak má být, totok tamtok a jde se na koupání. Nutno připomenout, že pořadatelé pro nás připravili solidní stoku.
Ještě, že jsem věděl, že bude plavat i RiderHanes a všechny existující viry a bacily sednou kdyžtak na něj. RiderAnia nám dodávala odvahy, bo na venek to možná nevypadalo, ale půlky jsme měli lehce více sevřené než obvykle. Minuta do startu a …..začalo zase chcát. Při plavání se snažíš na něco myslet, ale myšlenky přeruší borec, co tě kopne do ksichtu, další do břicha a poté přistoupíš na jejich hru a začneš s něma hrát na kačenky…koho potopíš hlouběji. Prodírali jsme se tím sajrajtem a náš výkon ve vodě snese opravdu spíše přívlastek koupání než plavání. 1,9 km ve vodě jsme zvládli skoro společně kolem 40 minut a hurá na bike. RiderHanes měl připravenou mega raketu, a vyrazili jsme přeskákat 90 km. V průběhu biku se objevila mlha, že by se dala krájet a být do doma tak snad ani nevylezu ven
Kola svištěla a předjížděli jako dost. Nebyl ani moc čas myslet na zimu, nebo déšť. Musím říct, že trasa byla mega. Hodně kopců, těžká, zajímavá, dlouhá, ale good. Běh proběhl v královských zahradách, kde pro nás připravili 4 okruhy o celkové délce 21,094km. Ve druhém kole jsem v nohách objevil dynamit a valil a valil a žral sušenky na občerstvovačkách a valil a valil a žral. Ona to dřina je to jako jo, ale že jsme potom jeli na endorfinech. Každopádně oba jsme se vlezli pod 5 hodin 30 minut, kdy já o prsa a RiderHanes s moc pěknou rezervou...nejde jinak než PAPAŇA. Cestou zpátky proběhlo prasení II. a to tentokrát u Burger Kinga, kdy otázka zda chceme normální menu nebo King menu byla jako dost zbytečná. Bych to rád zakončil nějakou jako myšlenkou, ale nenapadá mě než: Varadero co?Varadero jede!
Už tam budem?
Tak tahle otázka padla nesčetněkrát na jednom z pravidelných vrcholů Varadera-výjížďce Olomouc-Praděd-Olomouc.Amaterský meteorolog Hanes zkouknul radary,vypočítal směr větru a vyrazily jsme.A že to vám to byli prdy!Jelikož měl riderKrtek naplánované rodinné mecheche,grupetto se nikde moc nezdržovalo a pelášilo,až nás z toho všechny pálili prdele!Jedna malá zastávečka přeci jenom byla,to když jsme čekali na riderMirina.Ten po ranním schánění pumpy po Rýmařově předvedl neuvěřitelnou stíhací jízdu tak,abychom mohli všichni pokračovat společně.Cesta z Hvězdy na vrchol to ti je vám taková malá soukromá meditace,co všechno člověku proteče mozkem!/...mám já to kurva zapotřebí,se na to vyseru a otočím to,z Ovčárny tu krpu už nedám).Prostě z totálního zmaru,až na vrchol.A to je celkem hovno kopec,co teprvá taková ňáká dvoutisícovka!To je teprve maso!No ale dali jsme to,riderMirino sic zakempoval na Ovčárně,ale i tak to byla paráda.Cesta zpět proběhla v kalupu s občerstvením ve Štarnově.Pánové na další akci s Vámi se těší-Zdenál.
Howgh!
American Flyers
Když už jsme se šplhali na ten Ondřeják a měli debatu o Belovovi.....
když to vidím tak budu muset vytáhnout zase dres 7/11. Belov je ale kusanec co? Každopádně mám staženo, můžeme naplánovat projekci s nějakým tím Benrardem. Řeknu vám v 1985 si ale dávali...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)