Hozená rukavice

wmode="transparent" align="middle" type="application/x-shockwave-flash" >

Jednou v životě to okusit, na více asi nebude sil. Postavit se na start ve Varadero trikotech a přemrdat ten mrdák. Výsledný čas? Na to hoďme buřta, hlavně ať je o čem vykládat vnoučatům.

Hoďte komentář jak se k tomu stavíte, zda zády či čelem. Přihlášky je nutno podat do 19. října a ani to nám nezaručí jisté místo na startovním roštu. Nenechte si proklouznout tuto šanci mezi prsty. Varadero na maratonu to je velká paráda!!

Vlnobytí v Brightonu

"Strach je pocit znepokojení z blížícího se zla nebo problémů; negativní cit, nepříjemná emoce, nepříjemný zážitek s neurovegetativními dopady, zpravidla zblednutím, chvěním, zrychleným dýcháním, bušením srdce, zvýšením krevního tlaku a pohotovostí k obraně nebo útěku. Jde o normální reakci na skutečné nebezpečí nebo ohrožení. Strach motivuje k vyhnutí se zlu nebo k útěku před ním........"


RiderAnia bojovala, dřela, přemáhala se, nepodlehla panice, ale zavčas poznala co je potřeba. Otočila se na záda, zamávala na kajak a nechala se vytáhnout z vody. I přesto před ní smekám!! Našla hranici přes kterou odmítla zajít a to je důležitější než si něco dokazovat. Dokázala sobě, že je schopná rozumného úsudku. Moře se toho dne pořádně zlobilo, nicméně pořadatelé se rozhodli závod rozjet. Bolelo to, každá vlna tě zahodí o pár metrů zpátky, je to odříkání, ale vidina, že čím dřív to přelezeš tím dřív budeš sedět na bajku tě přesto žene dál. Kilometr a půl v těchto podmínkách se zdál jako věčnost, ale stálo to za tu dřinu!! Endorfiny se dostavily hned při běhu z vody. Kolo svištělo jako... no jako dost. Časovka na 40 kilometrů byla odměnou za předešlý boj s přírodním živlem. Běh byl na krev jako obvykle. Kombinace banánů a vody mě přenesla přes závěrečnou desítku a mohl jsem být pyšný sám na sebe. První Olympijský je za opaskem, za Varadero opaskem. Byl to závěr sezóny se vším všudy. Co tě nezabije to tě posílí se říkává. Budu v to věřit.... se hned cítim tak nějak silnej. Časem 2:32:48 jsem si splnil předešlý cíl jenž byl vytýčen kolem dvou a půl hodiny. Musím přiznat, že na trati jsem nechal vše a žádná 'kdyby', 'ale', 'možná' neplatí.

Na závěr jedna taková motivační. Když jsem bežel poslední kolo, cukry začaly docházet a vidění nebylo tak ostré jak by mohlo. No každopádně v té chvili jsem si vzpoměl na někoho kdo trpěl daleko víc a svou nezdolnou vůli pobláznil svět co se triatlonu týče!!Jmenuje se Julia Moss a psal se rok 1982. Co se odehrálo tohoto roku na Hawai Ironmanu neočekával snad nikdo. 23letá studentka měla po plávání a kole dvacet minut náskok před jejími soupeřkami. V polovině maratonu přišli první komplikace a v samotném zavěru Julia nebyla schopná ani chůze. Odmítla pomoc přihlížejících pod hrozbou diskvalifikace a doslova se doplazila do cíle. Co se ale stalo tři metry před cílem na to hoďte kukánka: http://www.youtube.com/watch?v=tRB1p89k7_I

Jeden z nejvíce emotivních sportovních okamžiků historie vzbudil ohromný zájem o triatlon a Ironman obzvlášť. Od tohoto roku byl pod přívalem přihlášek stanoven limit pro počet učastníku na 1 500. Hej Varadero nechte se motivovat, je to PAPAŇA.

Varadero Free Ride 16.9.07

Hanes se dívá vstříc lepším zítřkům .....



..... a takhle to vidí, tohle je naše budoucnost.


...... další fotky komentář nepotřebují.

RiderLucka

RiderMira

KPŽ - Cyklobraní Kooperativy a ČS 8.9.2007

V sobotu 8.9. RiderHanes udělal další zářez v seriálu MTB závodů Kola o život. Tentokrát jsme se z Jeseníků přemístili na jih Moravy. Pořadatelé nám připravili trať s brutálním převýšením rovných 107 metrů. Co se z toho dalo vyčíst??? Že by tento závod byla PLACKA???


Na trati o celkové délce 66km se sešlo cirka 700 vrchařů, ale někteří míň natrénovaní vrchaři mohli po 33km ukončit trápení, protože trať tvořily dva okruhy. Samozřejmě, že jsem měl na starosti stánek s kolama, tak jsem na startu byl v zadní polovině pelotonu. Ale slíbil jsem Vašíkovi, že ho nenechám ve stánku dlouho samotného. Namotivován jsem čekal na startovní výstřel, který byl v 11 hodin a třicet minut.
Loket na loket, předjížděl jsem jednoho závodníka za druhým, na tachometru jsem sem tam měl i hodnoty nad 35km/hod, no jak říkám placka. Ale nebylo to zas tak jednoduché, protože foukal vítr, který určitě přivítali surfaři na pár kilometrů vzdáleném Mušově. Neustále jsem někoho dojížděl a to i skupinky deseti Hobíků a pořád jsem se divil , jak je to možné??? Že by forma??? Ale netrvalo to dlouho a hned jsem věděl proč tomu tak je. Tak to dopadá, když 9 lidí z 10 nechce tahat ve předu a chce se vézt v závětří.
Závod jsem proletěl v čase 2:16:25 se ztrátou 21:28 a průměrem 29km/hod, což v cíli znamenalo 69 místo. PAPAŇA

Toš konečně.

Haló, tade já!Šéfmechanik tymo Varadero se hlási ze svym prvnim přespěvkem.Po přečteni všech oslavnéch chorálu,ktery só toď publikovany niže jak nám to všem ožasně šlape sem se e já rozhodl neco sem vepsať.Chtěl bech se s Vama poděleť o to jak sem objevoval Ameriko.
Skupina névětšich prodejcu kol od dovozca firme Bretton /a meze něma já Zdena P. z Lošova/se vedala za velkó lužo do země Velkyho bratra podivať co nám jedna nemenovaná značka přepravila na přišti rok 2008.Snimke od továrne té nemenované značke překládám/nerad bech nekemo dělal skrytó reklamo:-)/Po nasókáni se do Érbasa sme se vedale na dlóhó cesto přes Atlantik z mezipřestánim v Pařižo.Let sme ukončile v Chicagu a pak 3/tře/hodine busem do city Madison ve státě Wisconsin, gde probíhalo veškery školeni,žrani,spani,sra..,chlastani a podobny zhovadilostě.
No nalile nám tam teho do palic spóste až se z teho člověko točila hlava a večir v baru sme to moseli řádně nařediť.Névěčim zážitkem bela samozřejmě náštěva továrne gde sme měle možnosť na vlastni oče veděť jak se te skvoste na dvóch kolech rodijó.Je to samoška všecko poctivá ručni práca tak se nedivme,že te kola maji takovó ceno jakó maji.
Dalšim zážetkem bela testovaci jizda na nekolika novéch strojich pro rok 2008 na typickym americkym singletracku/fakt pecka/.Sec sem se párkrát dal řádně na čuňo,ale stálo to za to!
Samozřejmě na setkáni z fotrem horskéch kol bodo taky vzpominať v dobrym.
Jinak Amerika fšecko veleky jak kráva,ale hlavně čisto ne jak u nás.Jediny co tam belo stény jak u nás,že homelesáci somrovali nejakó to zlatko teda tolar.
Náštěva mrakodrapo v Chicago bela taky užasná.A pak ož jenom navrat dom.
So teď zas o neco chetřéši tak dófám,že mě teď nejaká přiblblá otázka co se tyče kol nerozházi./E kdež o nás je možny oplně fšecko!/
A tym bech se chtěl s Vama rozlóčeť. /gdo temo článko nebode rozomět tak dobře mo tak!/
S pozdravem "hlavně kurva na pohodu!" rider Zdenal

Priessnitzova 60 České Spořitelny 1.9.07

Rider Hanes se nenechá dvakrát pobízet a přichází s reportáží dalšího závodu seriálu Kola o život, kde opět lišácky spojil pracovní povinnosti se zábavou, neboli se závoděním na biku.

Vše začalo velmi optimisticky, když mě ráno probudily kapky deště bubnující na okna. Samozřejmě byla kosa jak z nosa, takže RiderZdenal cestou do Jeseníku nemluvil o ničem jiném, než o tom , že se na to vysere :-).Ale my co ho nějaký ten pátek známe, tak bylo jasný, že pojede i kdyby padaly z nebe ....... . Po příjezdu na místo jsme rozbili tábor, vystavili novinky na rok 2008 samozřejme i s novým krasavcem Madone 5,2.

Start ve dvanáct hodin se blížil a po příjezdu Haňdy s Vašíkem, kteří si zpestřili návrat z dovolené hlídáním stánku během závodu, jelikož ti co by tam měli stát, si dávali pěkně do těla. Nemusím nikomu zdůrazňovat, že Jesenická 60 rozhodně žádná placka není a to se taky splnilo hned po startu, kdy jsme hned začali šlapat bůhví kam. Neustále nahoru a hned sem se dostal na svůj obvyklý průměr tepové frekvence 175 a víc. Musím přiznat, že závod to byl pěkně těžký, a to, že tento ročník byl lehčí než předchozí, tak nevím nevím, ještě že nás ta těžší varianta minula. Největší hvězdou týmu Varadero Cycling teamu se stal jednoznačně RiderZdenal, který nejvíce zaujmul světoznámě proslulou fotografku Markétu Navrátilovou a hned si odnesl dva profi snímky, za které se nemusí vůbec stydět.

Jinak co se týče výsledků, tak to nebudem nijak rozmazávat a na závěr se jen zmíním, že RiderHanes se v poli cirka šestiseti závodníků umístil na 153 se ztrátou hrozivých 43 minut na prvního, ale my co to děláme pro endorfiny tak papaňa výsledek, ale bolelo to jak čert. Rytíř doporučuje. A naše mediální hvězda na 353 místě. Sice s ním po závodě nebyla chvíli řeč, ale suma sumárum bylo to super,papaňa,Varadero jede a pojede, kdo nás zastavíííí.papa

Google varování

I navzdory tomu, že srpen zdá se být klidným měsícem ve Varaderu, Google neunesl nápor příspěvků na našem blogu a vyslal varování. Pokud budeme pokračovat takovýmto tempem vkládaní příspěvků, google bude muset zaměstnat mnoho nových vývojářů aby byli schopni s náma udžet krok. Rozhodně se ale nenechme zastrašit!! Co nového ve Varadero vodách? Rider Ania a RiderPrca se připravují na poslední triatlon sezóny, který proběhne v půli září. Koupání bude v moři, kolo na silnici a běh na. . . . . silnici (taková perlička). RiderVilos dře jako negr a opět se vrhl na honění . . . . . balonu na trávníku. Ve svém klubu rozšířil počet bílých hračů na jednoho tak mu přejme hodně zdaru. RiderHanes zaneprázdněn novou pracovní pozicí jistě nedělá Varaderu ostudu a dře pro změnu jako . . . . negr. No a konečně velká zlatá hvězda pro RiderZdenu, který se konečne nalogoval! Jo! Ne? Šmarja tak to vůbec! Zlatá hvězda putuje zpátky do sejfu a bude udělena výhledově. RiderCachy a RiderFajla byli vyhlášeni za zmizelé. Kdo je zmizelej logicky nemůže být vidět. Zmizelým se jejich nepřítomnost omlouvá. RiderMirino, který se připravuje vychovávat nové generace má jistě plné ruce práce se studováním učebních osnov. Další omluva akceptována, každopádně role cyklistického skauta bude učitelskymu slušet. Takže pokud bude objeven nějaký mladý kombajn co nás vždy dotáhne pod kopec hned mu bude odeslána přihláška! Hej Varadero, pracujte, mějte se a pište jako doposud (ani to nestačím z emailu mazat).