Rubena Manitou Železné hory 28.07.2007 Chrudim



RiderHanes se hlásí s reportáží z Chrudimi, kde se uskutečnil 10. závod seriálu Kolo pro život. Této akce jsem se zúčastnil poprvé, díky spojení pracovních a závodních povinností. Musím říct, že je to více než příjemné spojení. Sice jsem neměl moc času připravit se na závod, ale nakonec mi to nezabránilo podat jeden z nejlepších výkonů sezóny. Fakt, že mě čekala trať o které jsem nevěděl vůbec nic, kromě délky trati, byl dost znepokojující. To mi určitě potvrdí všichni co měli možnost vyzkoušet placku v Opavě. V 8:45 se ozval výstřel a balík hobíků s malým počtem profíků se vydal na kratší trať maratonu v délce 50km. Účast byla silnější než v předešlých letech a tak po startu to bylo docela dost na lokty, ale využil jsem svých zkušeností, které jsem nasbíral během své bohaté hokejové kariéry a během chvilky jsem se propracoval z hlouby startovního pole čítajícího přes 700 závodníků do první stovky. Po chvilce na mě čekali tradiční schody, které se dají srovnat s těmi pražskými. Davy povzbuzujících lidí mě nedovolily tyto schody seběhnout. S hrstkou mě podobných endorfinů jsem je sjel a byli jsme odměněni slušným potleskem. Trať byla suchá a pěkně rychlá, dovolila všem jet pěkný kule. Jen dva menší výjezdy a pár technických pasáží byly tou největší překážkou. Na závěr nás nechali vykoupat v pěkně dlouhém brodu. Počasí pod mrakem, teplota ideální a voda v brodu osvěžující, což zjistila na vlastní kůži většina závodníků, já taky :-) . Sice to byla dřina a pěkně to bolelo, ale endorfiny jsem měl po závodě všude, až se mi z toho dělaly boule za ušima.
V absolutním pořadí na 68. místě z 709 startujících se ztrátou 20:13,2 na vítěze v kategorii M19-29 solidní 20.místo papaňa.
VARADERO jede!!!!!


Najdi pět rozdílů

Co všechno je možné najít na fotkách postupem času nám krásným příkladem ukázal RiderMirino. Zdánlivě nezajímavá serpertína vedoucí na Grossglockner skrývá nebývalý poklad. Velké převýšení, ubíjející horko, brzda tikající o ráfek dohnali RiderMirina k zoufalému kroku a změně svého cyklistického stylu:
















Styl vycházkář! A bylo to moc pěkný divadlo. RiderPrca a RiderHanes nemohli odtrhnout oči od postavy šněrující si to na vrcholek tohoto krpálu. Levá noha střídá pravou, tempo postřelené laně ... a on to RiderMirino. Po zjištění o koho se jedná si tento dříč vysloužil hodně hlasitou podporu a potlesk a zásluhu na tom že vrcholek nakonec pokořil si tedy připisujeme i mi jakožto hnací síla jež mu pomohla se vyškrábat na vrcholek. Jak RiderMironi řekl: "Dva ječící buzeranti bylo to poslední co sem potřeboval". Z toho lze pochopit, chceš-li někoho přimět k maximálnímu výkonu tak ho naser!!















Je nutné dodat, že podmínky měl RiderMirino značně stížené a vypořádal se s nimi nad míru dobře!! Jen opět dokázal že má v nohách DYNAMIT!

Posted by Picasa

Zell am See Camp summary

Letní soustředění Varadero teamu za účasti čtyř jezdců ve famozním alpském prostředí pod nejvyšší horou Rakouska Grossglockner dopadlo víc než dobře. Nečekané komplikace menšího rázu se nám nevyhnuly, ale nic co by RiderMirino se svýma nohama a peněženkou nezvládl. Vyjet nejvyšší horu Rakouska na převody tomu rozhodně ne předurčené to byla pro tohoto dříče hračka (i když pořádně kurvoval) no a opravu převodovky svého kadilaku zatáhl bezednou platební kartou. Není co by Varadero mohlo zastavit. Na počátku RiderHanes a RiderMirino sedli za volant svých strojů a za krásných osm hodin jsme se kochali pohledem na vrcholky hor co budí nemalý respekt. Pak přišlo první překvapení - RiderHanes plynulou němčinou vyjednal ubytování pro všechny členy týmu a ještě stačil s dotyčným rakouským Bed'ou Trávníčkem zavtipkovat. RiderHanes is rock!! První den byl ve znamení seznamení se s tamním prostředím a dát čichnout RiderAnie rozpáleného asfaltu. A čichala moc pěkně až se ji v jednu chvíli trošku obrátil žaludek, ale musíme všichni vyseknout velkou poklonu, protože blijanec nakonec nebyl. Ono na první vyjíždce pořádně šlápnout do pedálů a vystoupat nejeden kopec není vůbec nic pro kdejakýho smetáka. RiderPrca, RiderHanes a RiderMirino si dali pořádně do nosu následující den kdy vyplazivší se na majestátní vrholek Grossglockener je naplnilo nemalou dávkou endorfinů. Byl to mrdák pánové a dámy ale Varadero na něj vylétlo jako neřízená střela. To možná není až tak docela pravda, ale jako věta to zní moc dobře. Spousta najetých kilometrů a neméně kilometrů naplavaných v horském jezeře Zell am See dalo pokračování zimnímu sostředění Varadero teamu s nadějí, že počet ůčastníku se bude rok od roku zvětšovat. A to nemyslím porodností, ale dalších členů týmu jež se přes neodkladné povinosty nemohli zůčastnit.

Le Grand Dépard

Přes milion a půl bláznů se rozhodlo zúčastnit se zahájení velkého divadla jménem Tour de France v Londýně. RiderAnia a RiderLucka jako velké fanynky cyklistiky (nebyli schopny odtrhnout oči od závodu) doplnili RiderVilos, RiderHanes a RiderPrca. Počasí nemohlo být snad lepší a velice přispělo k parádní podívané. Varadero ukázalo hned při průběho prologu kdo je pánem davu a nenápadným psychologickým nátlakem zabralo VIP místa na mega lavečce. Při sebemenším náznaku a pokusu někoho dalšího se připojit byl dotyčný odkázán do patřičných lovišť . Tleskalo se, řvalo se, fotilo se a hlavně užívalo skvělé atmosféry. Na druhý den Varadaro vyrazilo na zahájení první etapy s očekávánín získaní mnoha upomínkových předmětů z jedoucí Caravany. RiderHanes jež musel vstát opravdu brzy aby stihl svou ranní hodinovou hygienu, měl kruhy pod očima, ale nálož koblih s celkovým počtem 800 calorií mu moc pomohla. Caravana to byla zkáza. Nejenže jsme nic nedostali ale ani ta podiváná nestála za to brzské vstávání. Jakmile se začali shromaždovat cyklisti přišla další rána. Slečna co stála na druhé straně dostávala jeden podpis za druhým a mi Češi - lautr nic. Jenže naše chvíle přišla. Tom Boonen, David Millar, Levi Leipheimer, Gerge Hincapie ti všichni měli tu potřebu se nám podepsat a prohodit s námi pár vět. A slečna naproti? Jen tiše záviděla.


Stará Dáma začla ve velkém stylu. Hned první etapa přinesla parádní vyústění v podobě velkého představení Robieho McEwena. Ti profici!!