Letní soustředění Varadero teamu za účasti čtyř jezdců ve famozním alpském prostředí pod nejvyšší horou Rakouska Grossglockner dopadlo víc než dobře. Nečekané komplikace menšího rázu se nám nevyhnuly, ale nic co by RiderMirino se svýma nohama a peněženkou nezvládl. Vyjet nejvyšší horu Rakouska na převody tomu rozhodně ne předurčené to byla pro tohoto dříče hračka (i když pořádně kurvoval) no a opravu převodovky svého kadilaku zatáhl bezednou platební kartou. Není co by Varadero mohlo zastavit. Na počátku RiderHanes a RiderMirino sedli za volant svých strojů a za krásných osm hodin jsme se kochali pohledem na vrcholky hor co budí nemalý respekt. Pak přišlo první překvapení - RiderHanes plynulou němčinou vyjednal ubytování pro všechny členy týmu a ještě stačil s dotyčným rakouským Bed'ou Trávníčkem zavtipkovat. RiderHanes is rock!! První den byl ve znamení seznamení se s tamním prostředím a dát čichnout RiderAnie rozpáleného asfaltu.
A čichala moc pěkně až se ji v jednu chvíli trošku obrátil žaludek, ale musíme všichni vyseknout velkou poklonu, protože blijanec nakonec nebyl. Ono na první vyjíždce pořádně šlápnout do pedálů a vystoupat nejeden kopec není vůbec nic pro kdejakýho smetáka. RiderPrca, RiderHanes a RiderMirino si dali pořádně do nosu následující den kdy vyplazivší se na majestátní vrholek Grossglockener je naplnilo nemalou dávkou endorfinů. Byl to mrdák pánové a dámy ale Varadero na něj vylétlo jako neřízená střela. To možná není až tak docela pravda, ale jako věta to zní moc dobře. Spousta najetých kilometrů a neméně kilometrů naplavaných v horském jezeře Zell am See dalo pokračování zimnímu sostředění Varadero teamu s nadějí, že počet ůčastníku se bude rok od roku zvětšovat. A to nemyslím porodností, ale dalších členů týmu jež se přes neodkladné povinosty nemohli zůčastnit.
Letní soustředění Varadero teamu za účasti čtyř jezdců ve famozním alpském prostředí pod nejvyšší horou Rakouska Grossglockner dopadlo víc než dobře. Nečekané komplikace menšího rázu se nám nevyhnuly, ale nic co by RiderMirino se svýma nohama a peněženkou nezvládl. Vyjet nejvyšší horu Rakouska na převody tomu rozhodně ne předurčené to byla pro tohoto dříče hračka (i když pořádně kurvoval) no a opravu převodovky svého kadilaku zatáhl bezednou platební kartou. Není co by Varadero mohlo zastavit. Na počátku RiderHanes a RiderMirino sedli za volant svých strojů a za krásných osm hodin jsme se kochali pohledem na vrcholky hor co budí nemalý respekt. Pak přišlo první překvapení - RiderHanes plynulou němčinou vyjednal ubytování pro všechny členy týmu a ještě stačil s dotyčným rakouským Bed'ou Trávníčkem zavtipkovat. RiderHanes is rock!! První den byl ve znamení seznamení se s tamním prostředím a dát čichnout RiderAnie rozpáleného asfaltu.
A čichala moc pěkně až se ji v jednu chvíli trošku obrátil žaludek, ale musíme všichni vyseknout velkou poklonu, protože blijanec nakonec nebyl. Ono na první vyjíždce pořádně šlápnout do pedálů a vystoupat nejeden kopec není vůbec nic pro kdejakýho smetáka. RiderPrca, RiderHanes a RiderMirino si dali pořádně do nosu následující den kdy vyplazivší se na majestátní vrholek Grossglockener je naplnilo nemalou dávkou endorfinů. Byl to mrdák pánové a dámy ale Varadero na něj vylétlo jako neřízená střela. To možná není až tak docela pravda, ale jako věta to zní moc dobře. Spousta najetých kilometrů a neméně kilometrů naplavaných v horském jezeře Zell am See dalo pokračování zimnímu sostředění Varadero teamu s nadějí, že počet ůčastníku se bude rok od roku zvětšovat. A to nemyslím porodností, ale dalších členů týmu jež se přes neodkladné povinosty nemohli zůčastnit. 
Žádné komentáře:
Okomentovat