Štěpánovský triatlon - zima, vítr a Karel

Tak se nám zase rok překulil a konec srpna jsme si mohli osladit tradičním Štěpánovským triatlonem. Varadero mělo z minulého roku co obhajovat! 3 borci se umístili na bedně, takže se chystala veliká účast - v přihlášce jste mohli napočítat 7 Varadero jmen! Jenže ouha! Tu rýmečka, tu kašlíček, tu kolínko, tu pejsci na závodech...a najednou jsem zbyl ve startovní listině za Varadero sám.
No nevadí borci, přišli jste o parádní závod v parádním počasí. Teplota vzduchu 17 stupňů, teplota vody podle Karla 20,5 :-)...držel při tom teploměr podezřele dlouho v ruce!
Těsně před startem nás 19 šílenců přišli povzbudit riderPrca s riderTheošem a udělali několik momentek. Brrrrrrr! Zima mi je ještě teď!
Nemohl bych to radši oběhnout...?
No každopádně hned po startu se opět potvrdilo, že Varadero není žádná štika...plaval jsem jako o život (což docela sedí, protože ta voda byla ledová), ale stejně jsem lezl na břeh a už tam chybělo několik kol.
A pak to přišlo. Má největší přednost - převlíkačka. Kdybych se převlíkal aspoň tak rychle jako moje 2 letá Sára, nemohla by mi ujet skupina asi 6 borců, kteří teda na tom kole valili jedna báseň. Nebýt Prci, tak se tam převlíkám ještě teď. :-)
Jedna ponožka, druhá ponožka,...
 No ujeli mi skoro všichni. Naštěstí jsem se asi po 5 km dotáhl na borce přede mnou a myslel jsem, že teď to půjde. Jenže to byl na kole možná ještě o něco větší zoufalec než já, takže většinu jsem odtáhl sám a proti tomu větru na Pňovické to bylo opravdu papuham. Už při první obrátce zpátky na Štěpánov jsem musel mít tepovku 200. Protrpěl jsem si to až do konce a v porovnání s loňskem jsem na kole ztratil 10 minut!!!
Jízda v háku
No a pak přišel běh, kterej po tom mordoru ve větru ani nemohl být jinej. Sumasumárum veliká paráda a good trenink na Rakousko.
Ten Mirek Dušín ale krásně běží...
K mému údivu to ovšem po sečtení všech zoufalců stačilo na 3. místo v kategorii, takže bedna byla obhájena! VF!
Nebyly medaile, ale věcné odměny...díky za čokoládu Karle...
Ještě výsledky :
 

YESenický halfmaraton aneb už zase skáču přes kaluže...

Tak jsem konečně naskočili do rozjetého vlaku 6. ročníku YESenického maratonu a vzhledem k nabitému programu Riderů z Varadera byla vybrána poloviční trať (prej ať můžeme atakovat bednu následující den v podobě Štěpánského triatlonu, ale o tom už víc RiderSpáča asap).

Každopádně počasí obložka, trať papaňa, občerstvovačky plné dobrot, forma akorát, nálada výborná, 340 riderů a rideřic na startu půlky....

sebranka před startem
 
 jako slušně vychovaní kluci jsme se nejdřív pozdravili s RiderPradědem....

ať nás nikdo nevidí...
 
a pak už nezbývalo než se postavit na startovní rošt a kupodivu se jednalo o letmý start z chůze, nicméně Varadero již nepřekvapí nic a tak jako vždy z první linie vstříc lepším zítřkům jsme to napálili o 106...jak uvidíte později někteří to napálili o 107...

 
Spokojeni rideři v cíli
 

RiderMira s přehledem
 
 

RiderOndra o hlavu kratší
 
V cíli jako obvykle Varadero způsobilo nemalý rozruch, ale tentokrát snad ani ne svými výsledky jako spíše tím, že jeden nejmenovaný rider zaměstnal všechny členy horské služby, dále službu konající hlídku rychlé pomoci, početné pole pořadatelů a v neposlední řadě přerušil na 30 min závod....důvodem byla nesrovnalost mezi biologickým pasem nejmenovaného Ridera (kde se píše šlechtic, modrá krev) a odebraným vzorkem z kolene ...však posuďte sami!!!???

i Rider z Varadera je jenom z masa a kostí..
 
No a na závěr snad jenom nezajímavá tabulka s výsledky YESenického halfmaratonu....



Pra Pra Pra no Právě

Důkaz místo slibů, vyškrábali jsem se tam. S RiderHanesem jsme se pohádali na Sovinci, poslali jsem ho štandopéde do postele a ve dvou jsme se plazili za Pradědkem... Nebýt RiderKrtka tak ještě teď jsem v Rýmařově ... je to lán cesty kurde


Vono se každopádně sportovalo na všech frontách. Olomouckým krajem se nesou zvěsti o jednom kombajnu s hroší kůží a jedna nebohá kolemjdoucí co právě přecházela na zebře kolem Palírny u Zeleného stromu popsala, že se kolem ní prohnali dva jezdci sedlající černé oře a ... a ... ani nepozdravili, no tfuj.


Varadero ruuuulz Olé Olé Olé


Apalucha 0. ročník


Vono se ví, že když se dají dohromady pochybná individua tak to smrdí... a tentokrát to smrdělo obzvláště, bo co se sešlo za sebranku v jedné vesničce na prahu Jeseníků nad tím zůstával rozum stát. Tolik krásných ksichtů, s chutí improvizace a velké tvorby bylo naposledy k vidění na všesokolském sletu leta páně 1972 v Horních Všenorech. Bavit se o těch věkem dospělých to je věčná škoda, ale řekněme si upřímně, jestli všichni ti caparti co obrátili Jeseníky vzhůru nohama jsou budoucností naší země... tak.... to jsme úplně klidní.

Budoucnost... to jsme klidní
Skotačilo se, soutěžilo, chodilo, jezdilo, padalo, smálo, brečelo, jedlo, koupalo, skákalo, plazilo, spalo, kakalo... jak řekl jeden nejmenovaný, ale ověřený zdroj: „ta mateřská dovolená, je fakt dovolená...“

Pitný režim musí být
Ono se řekne udělej fotku... no jo, ale ona ta kompozice musí nějak vypadat, to nejde jenom tak, to jsou roky zkušeností a miliarda potu... ale ten výsledek..... těm nejmenším se drží hlava aby koukali kam mají a Deňa se postará o zbytek..



No a tady je jedna libová.... jak se k takové kompozici dopracovat. Jde o to dobře namixovat jsoucno se slunečními paprsky a o zbytek se postará RiderHanes.


Důkazem, že jsme vyšli  a nějaký ten kopec (kopeček) zdolali, je momentka z hledání pokladu, který v tamních houštinách zanechal bludný Holanďan.


Cestou se soutěžilo co to šlo


A když to nešlo tak se přidalo


Tátové byli pořád ve střehu před okolním nebezpečenstvím
No a to všechno vygradovalo slavnostním ceremoniálem na pokoji 325, kde všichni účastníci obrželi medaile a "menší" verzi Stanley Cupu. Modelem se nám stal Miki, u kterého je jeho podobnost s tátou více než náhodná... poštu v tamní ulici roznáší pošťačka.. aby nedošlo k dohadům.


Velké díky a respekt největší Merenovi Hálovic, bo jaké zázemí a support byl pro nás připraven to nejednomu spadla čelist. Tak to vyadá, že nultý ročník  Apaluchy dopadl lépe než nejlépe a zrodila se nám tu jedna tradice. Takže Smraďoši, zapište si za uši, druhý víkend v Srpnu až do roku 2071 (pak se na vás už nejde dívat) expedice Apalucha má své místo. Ne, že si tam někdo naplánuje lov kaprů na Máchově jezeře.

V průběhu víkendu padala spousta mouder a někomu také upadla myšlenka druhé části nultého ročníku tohoto roku a to zimní Apalucha... jak bylo vidět z reakcí... málokdo si dovolí uhnout.


Energie na cestu domů moc nezbylo každopádně

VF!Olé


Majetínská výheň 2

Odpočinek? Volno...volnej co? víkend??? Slova takřka neznámá na tomto blogu a málem tomu tak bylo, i když néé úplně.Přes volnější víkend který si grupeto z Varadera naordinovalo (rege je rege...) jsme závodní štafetu vzali na sebe my...






























A tak ridermira a riderfilip vzali odpovědnost na svá bedra a postavili se na start Majetínského triatlonu. Předem chci zdůraznit, že účast ridermiri budila velké obavy v očích soupeřů (a že jich bylo, cca 180) bo 5 triatlonů letos (3 po sobě) a to jsme teprve za půlkou sezony, klobouček.



Poř.
Jméno
Klub
Plavání+depo
Kolo+depo
Běh+depo
Celkem
1.
Klíma Jiří
CK Pempa
10:03
48:35
22:30
01:21
35.
RiderMira
Varadero
13:17
52:26
29:52
01:36
40.
RidarFilip
Varadero
12.34
52:58
31:31
01:38





Vedro bylo jako prase, foukalo jako kráva ale bylo to parádní. Jen prosím, příště trochu více vody alespoň nad pas... Díky. FV!!!     


Pár fotek od věrných fanoušků: