Startovním výstřelem v 11 hodin začalo peklo severu, které pěkně bolelo. Příchozí hejno hobíků čítající balík 16-ti závodníků do toho bušil hned od začátku. V prvním kopci na Kopřivnou vražedné tempo nás roztrhalo a já jako správný domestik odváděl černou práci pro týmového kolegu Krtka viz foto pořízené týmovým fotografem, řidičem, managerem a korektorem v jedné osobě Riderem Lucíkem.
Aby jsme to neměli tak jednoduché tak závod nám od Branné zpříjemňoval lehký déšť a mlha, která by se chvílemi dala krájet. Na předposlední vrchařské prémii jsme byli povzbuzeni náhodným fanouškem cyklistiky naším Otíkem. Ve sjezdech Krtek handikepovaný vzpomínkou na holení nohou o svodidla v Rakouských alpách řezal v mém zákrytu zatáčky a statečně bojoval s tratí. Závěrečné stoupání na sedlo jsme už nějak přetrpěli. Výsledek není důležitý snad jen to , že Krtek výhrál kategorii neoholené nohy, ale pro zvědavce je tu link s odkazem na ně: http://www.sk-mp.cz/data/vysledky.php?cislo=11&nazev=Do%20Sedel
Tak za rok snad v hojnějším počtu.