Praděd, Borůvky, Chcanec, Siesta, Křupky

Jako proč ne, vyjížďka na Praděd. Oton s náma nejede takže to snad bude bez štrajku (znám z vyprávění) a pěkně si u toho zablbnem, RiderZdenal, RiderFilip, RiderHanes a má maličkost jsme vyjeli slunečnou (RiderHanes sledoval předpověď) sobotu na švihanec. Holky, aby je neboleli moc nožičky sedli do káry a jeli nás vyhlížet. Formace neuvěřitelná a silnice patřila jenom nám. U Ondřejova nás přejel chlap s brašnama na kole.... asi to byl starej Franc..... starej Tour De France. Jakmile se to zvedlo moje zoufalost se proměnila ve skutečnost a jakmile se k tomu připojila i hlava, tempo zoufalec bylo na světě. RiderHanes podle očekávání si kopec pěkně pojedl a RiderFilip pomalu přebýrá otěže. Dali jsme co jsme měli, a hurá na borůvkové knedlíky na Barborku.... to Vám ti byl ale sranec, no hnus. Knedlíky neviděli ani borůvkovou marmeládu z dálky natož pravé borůvky, bleeee. Cesta zpátky hlavně z kopce, tak proč to nevzít pře Hůzovou kde nás to sveze až do Štembasu...krásnej plán. Šuch, šuch, šuch......v takovém chcancu jsem ještě nejel. Pěkně nás to zechcalo i s kroupami a záchranou se stala hospůdka na Hůzové (pěkná čtverka bez ubrusů) kde jsme je pěkně vyžrali....lepší zákazníky si nemohli přát....siesta, křupky, vše co se dalo naladovat do žaludku. Chcanec nepřestával a protože jsme .... jsme jako že jsme, nebyla jiná cesta než to pře.... Stalo se. Přátelé, kamarádi dali jsme to, bylo to fajn .....ale už mi nevolejte. Varadero JEDE!