Varadero: IRONMAN Cologne

Tak jsme se dočkali..., ale že to trvalo..., no prostě nic se nedá plánovat a je potřeba vše brát jak přichází.

Takže s RiderHanesem jsme v pátek vyrazili s malou sekyrou (cca 4h) oproti time schedule směr Kolín nad Rýnem. První zastávka a první odpočinek byl u města Wurzburg ve Fantomasově doupěti.

Fantomasův hrad

Po 12h spánku a klasické snídani v duchu "Jsem Hanes a sním všechno" jsme vyrazili do jámy lvové. To vám je nové, moderní město kam určitě nejezděte..., ale my jsme tam přijeli pro endorfiny ze závodění a ne z pozorování jiných národnostních menšin (vlastně již většin)!

A tak jsme vyrazili skouknout startovní rošt (vodní zrcadlo) a již nasát atmosféru probíhajících doprovodných triatlonových závodů.

Startovní rošt

Předzávodní pasta

No a pak už skončila sranda a byly započaty předzávodní rituály:-)

Mechanik...teda kolomechanik

Ty jsou co?

Ještě vybrat tu správnou šmakuládu...

Kde mám lentilky?

Tady jedna fotka k zamyšlení, schválně kdo ví na co Hanes myslí?

Já si myslím, že...

No nic dost bylo patlala, matlala a jde se na to...!

6 a.m. the final of countdown

V 7h odstartovala Elite v růžových čepičkách, to jsme zjistili až ve vodě, že nám omylem dali elite čepičky a tak ostatní na nás něco pořvávali, ale my, s ledovým klidem jsme pouze brilantní němčinou řekli "Hmhhhhhhy...? V 7:05h už jsme další výstřel neignorovali a hurá na jeden konec veslařského kanálu, obligátní otočka kolem bojky a huráááá zpátky na start a v tom k nám přijíždí borec na kajaku a zase něco matlala, patlala...no prostě minuli jsme ještě druhou bojku, takže zpátky a otočka i kolem druhé bojky...! Z vody jsme vylezli spolu a s velkou úlevou spěchali k naším pokladům na dvou kolech...

No takhle, v životě jsem nejel tak daleko na kole..., od začátku kola začalo příjemně pršet a nám se jelo jako po másle..., jenže doslova! Na 12tym km na mě zase někdo něco pokřikuje kolínským dialektem a já se opět zmůžu jenom na obligátní "Hmhyyyy?".....a už je ze mě Aleš Dryml i s kolem v kolínské zatáčce....

Asi za 2 minuty se míjíme s Hanesem a křičí na mě "Bacha, klouže to jak svině!!!!" a moje odpověď zní "Ty vole, vím, mám zkušenosti....?!"

Asi na 120tým km přišel jako super chcanec a tím bylo rozhodnuto, že nezpomalujeme a jedeme furt!!

Na běh už přestalo pršet a vysvítlo i sluníčko a málem se nám to stalo osudným .... změna teploty udělala své a zhodně mezi 16tým a 18tým km přišel Michael Jackson a chtěl si strašně povídat. Nicméně jak jsem již psal, naše mise byla splnit úkol za každou cenu a tak jsme poděkovali Džeksnovi a hurááááá na cílovou pásku.