Naštěstí jsem byl kousek od cíle, spravil jsem defekt ve velice slušném čase a doplazil se k autu.
Pak jsme společně se Zdenou vyhlíželi dalšího favorita Varaderocycling teamu RideraMiru, který se na tohle rozloučení se sezónou připravoval poctivě skoro celé léto. Ale nechám raději učitelskými povinnostmi zaneprázdněného RideraMiru, aby nás seznámil s nástrahami a neuvěřitelnými příhodami, které ho v Odrách potkaly.
Sportu zdar a v sezóně 2008 se podle všeho stane něco neuvěřitelného, nechci to zakřiknout, ale vypadá to tak na 90%, že se tvrdé jádro Varadera postaví nejen v jednom závodě opět v plné sestavě na start. JUPÍÍÍÍÍ
PAPAŇA
1 komentář:
radši to ani nebudu moc komentovat :)
no hlaďák, totální hypoglikémie, ale totální, myslel sem si že tam asi už umřu, ležím tak v trávě, pak dovrávorá boriš taky v takovým kómatu a začne žrát jetel... Takže nikdy nemůže být tak zle aby nemohlo být ještě hůř!
Přísahám že od toho momentu si nepamatuju cestu až do cíle!
Teda kromě toho jak tam ke mě přistoupila ta hezounká prsatá víla s milými ďolíčky ve tvářích, která mi podala čaj s rumem a tureckej med! :)
Okomentovat