Tak nám to začalo

Ale teda řádně. Pražský půlmaraton svým načasováním na začátek dubna holt sebou nese výkop do sezony. Obloha bude více a více obložka a tak se začneme více pohybovat běhno, kolmo a plavmo (běhmo zřejmě méně a méně). Sobotní měření sil bylo pohledem na dno džbánu. Chtělo by se říci, že to bylo těžký jako pes, ale potom ten pes byl Bernardýn jako kráva! RiderPrca a RiderHanes svými startovními čísli byli odsouzeni na chvost balíku, každopádně strategickým "prosráním" na přednější místa jsme alespoň něco málo sil mohli ušetřit. RiderZdenoš a RiderZuzka v chumlu běžců rozšířili zaastoupení Varadera na nejpočetnější tým v kategorii nejinteligentnějších. Bolelo to střašně moc a počáteční plány vzali za své.

Do 5tého kilometru jsme s RiderHanesem krájeli metry společně, nicméně poté začal každý svůj vlastní boj. RiderHanes našel nové kamarády, s kterýma je větší sranda. Škoda no, vzpomínám na něj jenom v dobrém.

RiderPrca 3995,RiderHanes 3996

Každopádně bojoval statečně, přeci jen s bolístkou v zádech to překousal se ctí a podíval se bolesti zase zblízka do očí. Trpěli jsme rozhodně oba, držet 4:10 se nakonec ukázalo jako příliš ambiciózní, ale to patří k cíli, aby byl postaven tak, že na něj nejde hned tak dosáhnout. Na trati jsme si prožili pár špiček a opět si připoměli význam slova pokora. Za 2 týdny nás čeká celá paráda ve Vídni. Musím říct, že když na to vzpomenu tak..... radši nic neříkám a jdu rovnou kakat.

foto viz níže:

https://picasaweb.google.com/104621187894257711791/HalfMarathonPraha2011?authkey=Gv1sRgCOm7m9jKrYuHXQ#